Vilnius – bohémský a jantarový

Procházíte-li se ulicemi litevského hlavního města a máte-li jen trochu rebelantskou duši, spíše než nádherné barokní architektury, pro níž se město těší titulu světového dědictví UNESCO, vás zaujme zdejší mládež. Netvrdím, že všichni – ale je jich dost. Mladíci s podivnými účesy a slečny v křiklavých minisukních, jež snad odhalují víc, než by se v konzervativní společnosti slušelo a patřilo. Jenže Vilnius si na konzervatismus nepotrpí.

Vilniuský „Montmartre“

Místní intelektuálská elita prohlásila roku 1997 čtvrť Užupis za samostatnou republiku. Oficiálně neoficiální stát má svou ústavu, vlajku, armádu (čítající kolem dvanácti mužů) i měnu. Litevské orgány snahy zdejších umělců jen podporují. „V Litvě existuje spousta kulturních ocenění. Stát nabízí různé programy, v jejichž rámci finančně podporuje mladé umělce i dva roky,“ uvedl v rozhovoru pro internetový portál iliteratura.cz světový velvyslanec ve věci poezie svobodné a nezávislé republiky Užupis Kerry Shawn Keys. „Podle mě je to tím, že si Litevci uvědomují, že litevština je malý jazyk, takže si váží básníků a spisovatelů, protože ti jí pomáhají přežít,“ upřesnil Keys.

„Den Užupisu“ připadá na 1. duben a málokdo pochybuje o tom, že to není náhodou. Na apríla se čtvrť promění ve skutečnou republiku. U mostů, spojujících břehy řeky Vilnia („Užupis“ znamená v překladu „za řekou“ a čtvrť se nachází na druhém břehu řeky směrem od starého města) hlídají legračně nastrojené stráže a na malém centrálním náměstí, jemuž dominuje socha troubícího anděla, řeční prezident Romas Lileikis.

Avšak i v případě, že se tu ocitnete kdykoli jindy v roce, čeká vás bláznivá podívaná, navozující tu správnou bohémskou atmosféru. Zdá se, že Užupis je plný umělců, snílků, šílenců, opilců a squatterů. Co chvíli vás něco překvapí. Ať už je to most, „nazdobený“ roztrhanou záclonou; velký barevný obraz, kývající se ve větru nad řekou; na maximum zesílené tóny indických náboženských písní; skupina nastrojených mladíků a slečen, která s nepřítomným pohledem prochází ulicemi a cinká přitom na malé zvonečky; nebo „obyčejný“ joint marihuany, vystavující se na odiv v křehké ruce jedné z místních umělkyň.



Komentáře k článku Vilnius – bohémský a jantarový

Buďte první, kdo přispěje do diskuze!




Zde je místo pro Vaši reklamu. V případě zájmu, mailujte.