Tunisko – pouští na velbloudech

Týden uprostřed pouště, jen pár velbloudů a naše karavana. Neseme si vodu, jídlo a pár dek, na kterých budeme spát. Jaká to je vydat se napospas rozpálené Sahaře? Skvělé! ;)

První večer jsem tedy usnul v písku, na tisíc mil od jakékoliv obydlené končiny. Byl jsem opuštěnější než trosečník na voru uprostřed oceánu. Ale i tak je to pro mne ta nejkrásnější krajina na světě.

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

Poušť je sen. Nekonečné duny, jemný písek, ticho, kýčovité západy slunce a hvězdná obloha. Usínání za zvuku tamburín a bubínků a vstávání v šumu romantické arabštiny. Rozžhavený kotouč zavěšený na blankytném nebi. Samota a klid.

Zhruba takovou představu jsem měla (a stále mám) o Sahaře. Od té doby, co jsem se v Egyptě dostala do okrajových oblastí Lybijské pouště, jsem věděla, že se musím do vyprahlé severní Afriky vrátit. Otázkou bylo jak a kam přesně. Sahara je veliká a nepřístupná. Teprve nedávno se mi naskytla možnost přidat se ke skupině vyrážející na jih Tuniska do pouštního města Douz. Přes veškeré obavy jako „nebude nám chybět voda?“ nebo „jak budeme v písku spát?“ jsem sbalila krosnu a vyrazila z Brna směrem Praha-Ruzyně.

Vítej ve světě snů…

Do Douz jsme dorazili v pozdních večerních hodinách. Nad ostrůvkem v poušti se smrákalo a zapadající slunce vytvořilo tajemnou, vyzývavou atmosféru. „Salam Alaikum!“ zavolal na mě kdosi zpoza oprýskané zídky před hotelem. „Alaikum sala,“ odpovídám s úsměvem na pozdrav a mám radost, jak se postarší Arab podivuje mým znalostem. Bohužel tady taky končí a na další dotazy v arabštině odpovídám jen rozpačitým pokrčením ramen. Vypijeme čaj a uložíme se do postelí. Poslední noc pod střechou na celý dlouhý týden.

Zvláštností arabského čaje, ať už zeleného nebo černého, je jeho příprava. Celou hrst suchých lístků vaří v malé konvici společně s vodou, takže hotový odvar vypadá velmi nevábně a bez cukru je prakticky nepoživatelný. V místních drsných podmínkách je silný čaj ceněn právě díky povzbudivému účinku a obsahu energie. Říkají mu „šaj“ a často ho podávají s mátou.

Ranní Douz a první velbloudi

Za světla pouštní město ztratí z tajemnosti, avšak se slunečními paprsky ho prosvítí i věčně optimistická nálada místních obyvatel. Tmaví muži se smějí, vykřikují, chystají své obchůdky na „súku“ – trhu, přemlouvají evropské turisty ke hře domina, nebo jen posedávají v chládku a vychutnávají si africký život plný klidu. Po ženách ani památky. „Brána Sahary“ si z civilizace vzala mnoho, ale jisté muslimské zvyky přetrvávají. Ten tam je tuniský hypermarket, smlouváme v obchodě s kořením na váhu. Čtyřproudová silnice zmizela, plahočíme se palmerií po suché prašné cestě.

V okolí Douz žijí zbytky kočovných kmenů Merazigů, původem nomádů ze severní Lybie. Je možné je spatřit každý čtvrtek na velbloudích trzích. Lidé se tlačí na jinak prázdném náměstíčku, překřikují se víc než obvykle a všude vládne příjemný chaos. „Kadéš? Kadéš?“ ptá se vedle mě jakási zběhlá Angličanka na cenu a má co dělat, aby jí v tom hluku Arab stojící opodál rozuměl. Ukazuje na jeden z typických malovaných talířů. Muž cosi zamumlá a žena se otáčí s výkřikem „Jásr hat!“ – To je moc! Dál si jich nevšímám, moji pozornost zaujali beduíni přivádějící skupinu jednohrbých velbloudů. Ale je pravda, že navrhnutá cena byla velmi přemrštěná. Chtěl 20 dinárů (1 TND je cca 20 Kč) – a to je v Tunisku obecně levněji než u nás.

Každý beduín vede tři velbloudy. Jsou ovázáni kolem krku silnými provazy a svázáni k sobě. V nose mají malé železné kroužky a na nich upevněná lanka spojená s tlustým vázáním. Za každý pohyb proti nomádově vůli je velbloud potrestán bolestí. Nemůžeme ztrácet čas! Rychlými kroky zamíříme ke karavaně a domluvíme se na doprovodu do pouště. 30 TND pro osobu za noc je dobrá cena.

text: Michaela „Mysha“ Košťálová
foto: Jana „Janap“ Poledniková



Komentáře k článku Tunisko – pouští na velbloudech (2)

  1. Marika dnes ráno Odpovědět »
    Děkuji za příspěvěk.Letos v březnu jedem na Saharu, článek nás ještě víc navnadil.
  2. Jan Hampl dnes ráno Odpovědět »
    Jednorožci jsou vymrdaní mamrdi co nepřiznávají dojeby v pokeru a jebou svým nejlepším kamarádům mámy.



Zde je místo pro Vaši reklamu. V případě zájmu, mailujte.