Hlavní stránka
Štramberk – „sladká“ zřícenina

Přiznávám se bez mučení, hrad Štramberk jsem si oblíbila nejen kvůli barvité historii, ale také díky „štramberským uším“. Kdo by neznal ony lahodné smotané sušenky, nejlépe chutnající s malinami a cukrem?!
Zblázněme se z čokolády! Uííí!

Taky byste bez čokolády nemohli žít? Pak vás jistě nepřekvapí, že na počátku 21. století dosáhla světová produkce kakaových bobů více než 3 miliony tun ročně. Průměrná roční spotřeba čokolády v některých evropských zemích, jako je Švýcarsko, Belgie nebo Německo, neklesne pod 10 kg na osobu.
Derinkuyu: výlet do podzemí

Nejúžasnější krajinu v Turecku prý najdete v Kapadocii. Zvrásněný kraj se v překladu nazývá „zemí krásných koní“. Avšak nejsou to jenom krásní oři, na které se sem těšíme. Nechybí milí lidé, dechberoucí kaňony, monstrózní skalní útvary a hlavně tajemná podzemní města.
Čokoláda – historie jihoamerického afrodiziaka

Je pro vás šálek kakaa nebo kostička čokolády každodenní samozřejmost? :) Tak to buďte rádi, že jste se nenarodili před pěti sty lety. O takových dobrotách byste si mohli nechat leda zdát!
Hauenštejn – v pohádce nebo na stavbě?

Hauenštejn láká slovy: „Přijeďte se na vlastní oči přesvědčit, jak se daří vzkřísit jednu z mnoha křivd minulosti!“ Historie zámku, jež byl zestátněn a později ponechán svému osudu, nelze vystihnout příznačněji.
Dagmar Cestrová: „Šance přeje připraveným!“

S Dagmar Cestrovou jsem se potkala v době, kdy ještě byla šéfredaktorka geografického magazínu Koktejl. Energická žena s kšticí kaštanových vlasů a jiskrou v oku dávala na první pohled tušit, že ji hned tak něco nerozhází.
Pavel Brunclík: „Česko si nechávám na důchod.“

Pavel Brunclík je víc fotograf, než cestovatel. Ale aby jeho snímky z cyklu ZEMĚ byly takové, jaké jsou, musel projet snad půlku světa.
Červi k snídani a mršiny na večeři

Příslušníci přírodních národů se oblékají do zvířecích kůží, nástroje si vyrábějí z kostí a kamene, chýše staví z hlíny, trusu a větví. Ale čím se živí? Jak loví svoji kořist a co pěstují? Potrpí si na vybrané „stolování“?
Neuvěřitelná Kalkata

Přirovnání „bordel jako v Bengálsku“ jsem pochopila až po pár dnech v Kalkatě. Když si člověk zvykne na smrad, jízda v protisměru mu začne připadat normální a houkání aut přestane vnímat, překvapí ho lidé zvracející na kapoty okolních aut.
Kapverdy – luxus s africkou příchutí

K severovýchodnímu břehu ostrova Sal připlouvá malá rybářská bárka. Na jejím dřevěném dně se v troše vody plácají dva právě ulovení žraloci. Rybáři je jedinou ránou usmrtí a pak obratně stáhnou z kůže.
Chrám Boží moudrosti

Chrám Boží moudrosti – Hagia Sofia – se nachází v Istanbulu, městě na dvou kontinentech. Hned oproti se do výše tyčí Modrá mešita. Jsou jako dvě strany jedné mince.
Říp jako hora pro pěší

Je v mnohém příznačné, že paty památné hory Říp – onoho přiměřeně vysokého českého Olympu – dnes téměř olizuje dálnice. Svištíce okolo pověstí opředeného vrchu, nemůžete ani jinak, než v něm vidět jen další obyčejný kopec…
Existuje Lochneska?!

Legendární Lochneská příšera se stala předmětem zkoumání. Výsledky vědeckého pozorování jsou šokující. Něco velkého a hýbajícího se tu prý skutečně je!
Vilnius – bohémský a jantarový

Procházíte-li se ulicemi litevského hlavního města a máte-li jen trochu rebelantskou duši, spíše než nádherné barokní architektury, pro níž se město těší titulu světového dědictví UNESCO, vás zaujme zdejší mládež.
Kašmír aneb Dějiny bolavého ráje

Na světě jsou místa, která jsou krásná a přece tam nikdo nejezdí. Jsou tam totiž války a nepokoje, číhá tam nebezpečí. Za jeden z takových krajů je považován Kašmír, území rozervané mezi Pákistánem a Indií.
Plantáže cukrové třtiny a brazilská pálenka

Říká se, že „alkohol je metla lidstva a metla patří do každé domácnosti“, a tak jako (téměř) všichni lidé na světě, i Brazilci rádi pijí. Jejich národním drinkem je caipirinha, kterou vás hostí na každém kroku.