Nic se jí nevyrovná – ani čaj, ani horká čokoláda. Káva! Někteří si bez ní ráno ani nedovedou představit. Tento silně aromatický nápoj denně staví na nohy miliony lidí. Jak rádi místo snídaně zapijeme četbu novin hrnkem kafe!

Kofein k nezaplacení

Kofein je rostlinný alkaloid, obsažený kromě kávy také v čaji či kakau. Ačkoli je jeho množství, potřebné k přípravě jednoho šálku nápoje, relativně malé, na povzbuzení organismu to stačí. Vzpružujících účinků kávy na lidské tělo se využívá k zahnání ospalosti, ochablosti a vyčerpanosti. Průměrný český konzument vypije jeden šálek kávy denně, což podle většiny odborníků zdravým lidem neškodí. Zdravotními účinky kávy se zabývají lékaři již více než půl druhého století. Zkoumají především vliv kofeinu na činnost cév, srdce, mozku a na krevní tlak. Chemik F. F. Runge prokázal, že pití kávy povzbuzuje činnost některých orgánů: srdce, mozku a ledvin. Na druhou stranu zklamání pro zaryté „kafaře“: při nadměrném požívání černé kávy se dostavuje nervová podrážděnost, bušení srdce a svalový třes.

Otázkou zůstává, co znamená „nadměrné požívání“. Průměrný obyvatel naší republiky konzumuje ročně necelých 1 500 g kávy. Toto množství je podle lékařů naprosto v pořádku, avšak když odečteme zhruba třetinu obyvatel, kteří kávu nepijí vůbec (děti, nemocní apod.) a lidi, kteří si nad šálkem kávy popovídají vyloženě příležitostně, vyjde nám neblahý výsledek pro milovníky takřka závislé. Nad pitím kávy by se měli zamyslet především ti, kteří překračují množství jednoho až dvou šálků denně, případně lidé se zdravotními problémy.

Černá káva z černé Afriky

Pravlastí kávovníku je provincie Kaffa ve východoafrické Etiopii. Fakt, že jsou názvy pro tento lahodný nápoj v mnoha řečech podobné, není náhoda. Ať už se vydáme na léto k evropským sousedům, nebo zavítáme za hranice kontinentu, vždy pochopíme, když nám někdo kávu nabídne. Slovům Cefe, Cahu, Kave, Kahvah, Kafa, Coffee, Café nebo Kaffee porozumí každý Čech.

První slabika, tedy „ka“, je odvozena právě od místa, kde byl kávovník poprvé objeven. Zakončení slova potom pochází z arabského označení Gahwa, což v překladu znamená „vzrušení“.

Není káva jako káva

Kávovník je keř, který kvete až po pěti letech bílými, jasmínu podobnými květy. Z nich se vytvářejí bobulky, které po několika měsících dozrávají v tmavočervené až nafialovělé plody, podobné třešním. Kávovník se vysazuje na plantážích a pěstuje se tak, aby dorůstal do výšky dvou až tří metrů. To usnadňuje sklizeň.

Z botanického hlediska rozlišujeme tři druhy. Kávovník arabský (Coffea arabica) je rostlina, dávající semena, z nichž se vyrábí nejjemnější káva s malým obsahem kofeinu. Silnou kávu s vysokým obsahem kofeinu, ale nižší kvality, připravíme z plodů kávovníku robusta (Coffea robusta). Kávovník liberský (Coffea liberica) je otcem průměrného nápoje.

Výsledná chuť kávy závisí nejen na druhu kávovníku, ale i na způsobu pražení syrových zelených zrn. Dvojitě pražená káva je nahořklá, má „spálenou chuť“ a pije se vždy černá. Plně pražená zrna dávají lehce nahořklý nápoj; střední pražení produkuje vysoce chutnou kávu bez hořké chuti. Nejjemnější chuť nápoj získá přelitím lehce nebo světle pražených zrn. Takto připravená káva se často podává s mlékem.

Od zeleného plodu k tmavému nápoji

Vnitřek plodu obsahuje dvě oválná zrna s podélnou rýhou. Ta jsou obalena tenkou pergamenovou slupkou. Již první konzumenti kávy věděli, že kávová zrna je potřeba před zalitím horkou vodou pražit. Oni to dělali primitivně v ohni, my dnes používáme moderní automatizované postupy. Princip je ale pořád stejný.

Po sklizni procházejí plody zpracováním, jehož cílem je odstranění dužiny a získání kávových zrn. Přitom se nejčastěji uplatňují dva způsoby – „suchý“ a „mokrý“. Při suchém se probrané bobulky nechávají sušit na slunci. Potom se na loupacích strojích zbavují vysušené dužiny. Principem mokrého zpracování je nabobtnání plodu v pracích strojích. Vykvašení a praní odstraní i poslední zbytek dužiny.

Káva se praží při teplotách 200 °C, poté se rychle zchlazuje. Před přípravou nápoje je nutné zpracovaná zrna pomlít. Nejlepšího aroma kávy docílíme, pomeleme-li kávu těsně před zalitím vodou. Jemnost mletí je závislá na způsobu přípravy nápoje. Pro klasického „turka“ je nejvhodnější jemně mletá káva, kávovar snese hrubší směs. Každopádně meleme pomalu, aby se káva nepřehřála a neztratila jemné aroma. Nechte si chutnat!