Rozmanité, barevné a vonící – takové je Turecko a přesně taková je i jeho kuchyně. Gurmáni ji spolu s francouzskou a čínskou kuchyní řadí k hlavním gastronomickým tradicím ve světě. Ochutnejte a podlehněte!

Říká se, že láska prochází žaludkem. A o cestování to platí dvojnásob. Neznám příjemnější způsob, jak poznávat kulturu té dané země, než posedět ve stylové restauraci ve společnosti místních a nacpat se tamními kulinářskými specialitami – nebo ještě lépe: dostat pozvání na oběd přímo do domu. V Turecku máte velkou šanci, že se vám to poštěstí. Zdejší obyvatelé jsou totiž proslulí svou pohostinností.

Obchod nebo čajovna

První, co v Turecku ochutnáte, bude určitě čaj. Stane se vám totiž přesně to, co se v prvním istanbulském obchodě stalo nám. Výmluvný prodavač se k vám nenápadně přiblíží se sklenkou čaje a místo aby začal debatovat o ceně svého zboží, nabídne vám posezení. „Je to zadarmo, nemusíte ni kupovat!“ horlivě vás přesvědčuje, a tak si sedáte k nízkému stolku na ještě nižší stoličku, popíjíte lahodný nápoj a dozvídáte se všechno možné o prodavačově rodině, domě, práci… Po hodině vášnivé debaty, kdy vás obratný obchodník nenápadně přesvědčí, že pokud na místě nevykoupíte minimálně polovinu nabízeného tovaru, jeho potomci zítra dozajista umřou hlady, se nakonec přece jen po obchodě rozhlédnete – a koupíte i to, co byste doma nechtěli ani zadarmo.

Avšak neděste se, scénář nemusí být vždycky takový. Turci jsou většinou velmi milí a obchodování a drsné smlouvání je pro ně něco jako národní sport. Když budete stejně drsní, zlobit se nebudou. Však kolik čajů jsme takhle u příjemného rozprávění vypili, aniž bychom utratili jedinou liru!

Není čaj jako čaj

Tradiční turecký černý čaj je silný a podává se s cukrem v tulipánových sklenkách. Stále populárnějším se však stává také jablečný čaj, případně lipový. Nabídnou vám jej všude: v restauracích, okázale honosných obchodech, předražených buticích i pouličních stáncích se suvenýry. Známá turecká káva přitom ve své zemi zas tak oblíbená není. Normálně se pije až později odpoledne, je velmi tmavá a člověk si na ni nejprve musí zvyknout. Tradičním zimním nápojem je také sahlep, který trochu připomíná vanilkový puding, je vyrobený z kořene orchideje a Turci ho pokládají za účinné afrodiziakum.

Chcete-li v rozpáleném Turecku zahnat žízeň, horké nápoje nebudou to pravé. Ochutnejte osvěžující sorbety, jejichž základem je ovocná šťáva. A pokud rádi experimentujete a máte dost odvahy na zkoušení netradičních gastronomických výstřelků, dejte si ayran, slaný jogurt zředěný vodou.

Trochu složitější je to s alkoholem. Turecko je muslimská země, takže by ho místní teoreticky neměli pít. Nicméně skutečnost je jiná a nenarazíte na něj pouze v odlehlých oblastech, kde ještě malé obchody nestihla ovlivnit západní kultura. Tradičním tureckým nápojem je navíc anýzovka rakı. Dostanete i turecké pivo a víno.

Přejedení z předkrmů

Nicméně abychom se konečně dostali k jídlu! Dnešní turecká kuchyně se vyvíjela téměř pět století, kdy si národy pod osmanskou nadvládou, zabírající území od Balkánu po severní Afriku, předávaly recepty i nové ingredience. Svou trochou do mlýna přispěli také kočovní Turci, směřující ze Střední Asie na západ. Výsledkem je různorodá směsice barev, vůní a chutí, která lahodí smyslům.

Navštívíte-li prestižnější podnik, dejte pozor, abyste se nepřejedli už z předkrmů. My se – hladoví po dlouhé cestě – samozřejmě vrhli na všechno, co přinesli na stůl: jogurtové omáčky s mátou a česnekem, pyré z grilovaných lilků, čerstvé pečivo, saláty, artyčoková srdíčka vařená v olivovém oleji, plněné papriky, vinné listy a slávky, plátky tuňáka a tak dál. Předkrmy, v Turecku zvané meze, jsou důležitou součástí jídla. Většinou jsou vegetariánské, popíjí se k nim zmíněná anýzovka a abych byla upřímná: bývaly by bohatě stačily.

Přeslazené sladkosti

Jenže hostina teprve začíná. Až po předkrmech přijde na řadu hlavní jídlo, často z místního rybího masa, na které jsou Turci patřičně hrdí a které umí perfektně připravit. Jindy se podává jehněčí, třeba dušené s ibiškem a rajčaty. Mnoho pokrmů obsahuje rýži; v černomořské oblasti je například oblíbená specialita zvaná hamsi pilavı, směs sardelí a rýže. V Turecku se polévky konzumují v kteroukoli denní dobu. Za ochutnání stojí jogurtová polévka s luštěninami.

Nemáte-li na sáhodlouhé stolování čas, nebo se prostě jen nechcete přejíst, vyzkoušejte některé z tradičních rychlých občerstvení. V Turecku jsou oblíbené podniky, které se specializují na pide, chlebové placky s různou náplní: třeba vejci, sýrem či salámem. Neměli byste si nechat ujít ani gözleme, tureckou obdobu naší palačinky, která má však slanou náplň. Jiné placky, tentokrát podobné pizze, seženete pod názvem lahmacun.

Stále vám to není dost?! Milovníky mnoha chodů čekají ještě sladkosti. I když, pravda, v Turecku se nepodávají jen jako dezert po hlavním jídle. V pouličních stáncích a obchůdcích je můžete nakupovat po celý den. Tradiční turecké sladkosti jsou lepkavé, přeslazené, plné ořechů a sirupu. Navštívit Istanbul a neochutnat baklavu by byl hřích! Pokud rádi experimentujete, zkuste mléčný nákyp s kuřecím masem nebo směs sušeného ovoce a fazolí, známou pod názvem „noemův moučník“. Dobrou chuť!