Hradní vražedkyně: Skvrny v dějinách Čachtic a Karlštejna

Píše se rok 1534. „Čachtická paní“, která se má nechvalně proslavit jako vražedkyně stovek mladých dívek, se narodí až za šestadvacet let. Přitom v Česku je za podobné sadistické praktiky právě odsouzena jiná šlechtična. Má být svržena do věže Mihulky na Hradčanech a vyhladověna k smrti. Říká se jí „Karlštejnská paní“.

Bylo to v roce 1993, když „naši bratia“ zmizeli za nově ustanovenou hranicí. Přišli jsme tehdy o nejvyšší hory, nejtajemnější zříceniny i řádku legend. Třeba tu o „Čachtické paní“, která se koupala v krvi panen, aby nikdy neztratila mladistvou krásu. Hrůzný příběh, který máme díky mnoha uměleckým zpracováním dodnes živě v paměti, se vztahuje ke kdysi majestátnímu hradu Čachtice – dnes chátrajícím ruinám – v němž byla vražedkyně na počátku 17. století vězněna. Jméno Alžběty Báthoryové netřeba představovat, nicméně málokdo tuší, že už šestadvacet let před jejím narozením byla za podobné sadistické praktiky odsouzena k smrti paní Kateřina Bechyňová z Lažan, která nějaký čas pobývala na našem nejznámějším hradě – Karlštejně.

Zločin nebo nemoc?

Mezi příběhy obou šlechtičen najdeme mnoho pojítek. Byť je na základě historických materiálů velmi těžké rekonstruovat události, jež se odehrály v 17. století a často beze svědků, za pomoci odborníků se o to můžeme pokusit. Obě dvě ženy bychom dnes určitě definovaly jako sadistky, byť tento termín vznikl až v 18. století, dávno po jejich smrti – jméno získal podle slavného Markýze de Sade. Kateřina Bechyňová řezala svým obětem maso z těla, zaživa je stahovala z kůže, střídavě polévala ledovou a vroucí vodou, svalstvo pálila vařícím máslem a otevřené rány solila. Alžběta Báthoryová se zas vyžívala v bičování, píchání špendlíky a jehlami, trhání masa rozžhavenými kleštěmi a dokonce kanibalismu.

Laik by usoudil, že obě dvě byly určitě psychicky nemocné. Podle Ondřeje Trojana, psychiatra a sexuologa, to však tak lehce rozřešit nelze. „Dnes nejsou sadisti nutně považováni za duševně choré,“ vysvětluje Trojan, „jde ,pouze‘ o deviaci, úchylku, chceme-li poruchu.“ Záleží prý také na tom, proč se ženy chovaly tak, jak se chovaly. „Není úplně zřejmé, zda šlo o sadismus osobnostní, kdy kvůli narušené osobnosti byly tyto šlechtičny kruté ke svým poddaným, nebo zda to mělo sexuální podtext.“

Vliv místo spravedlnosti

Každopádně obě šlechtičny se dopustily hrůzných činů a přitom za ně dlouhou dobu nebyly potrestány. Spor Kateřiny Bechyňové se táhl několik měsíců, než byla bez velkého veřejného rozruchu odsouzena k smrti. Alžběta Báthoryová, která měla podle některých zdrojů na svědomí až čtyřicetkrát víc obětí než její karlštejnská „kolegyně“, se k pořádnému soudu nedostala nikdy. Zemřela uvězněná na hradě v Čachticích.

Nakonec právě vysoké postavení obou žen mohlo zapříčinit, že se v nich touha po sadismu mohla naplno projevit. „Obě měly moc a měly prostředky,“ říká Trojan a dodává: „Ostatně tak je tomu dodnes. Kdo má víc peněz, může si více dovolit. A to bohužel neplatí jen v sexu.“ Je možné, že kdyby se Kateřina a Alžběta narodily jako obyčejné děvečky, k vraždám by nikdy nedošlo. „Třeba ženy, které musely celé dny pracovat na poli, mohly svým choutkám samozřejmě podléhat jen v daleko omezenější míře, nanejvýše se svými manželi či milenci,“ říká Trojan.

Tajemný život

Zatímco příběh „Čachtické paní“ naplnil stránky mnoha knih a objevil se i na filmovém plátně, o tom, že podobně postižená šlechtična řádila i na Karlštejně, ví málokdo. Začnete-li se o tuto skvrnu v historii našeho nejznámějšího královského hradu zajímat, zjistíte, že dobových pramenů se k ní váže poskrovnu. Jsou vlastně jen tři: zčásti zachovalé výpovědi svědků, kteří promluvili u soudu, stručná zmínka o odsouzení Kateřiny v Pamětech kronikáře Mikuláše Dačického z Heslova a dobový zápis neznámého autora, který v roce 1856 nechal vydat Karel Jaromír Erben, tehdy pražský archivář. Tady se píše:

„Kdyby se mělo všecko vypsati, co jest [Kateřina Bechyňová] činila a kterak se jest mučila a katovala s lidmi svými poddanými a služebnými i s dětmi svými, žádný by jinak nevěřil, než že jest v ní čert musel býti, a že jest čert ty muky, kterýmiž v pekle duše mučí, skrze ni musil to působiti.“

O případu Kateřiny Bechyňové toho víme málo, ještě méně je nám známo o jejím životě před vypuknutím procesu. Byla dcerou Kunaty Pešíka z Komárova, významného rytíře, kterého si za prokazování služeb oblíbil sám král Vladislav I. Jagellonský. Měla jedinou sestru a čtyři bratry. Někteří se pouštějí do spekulací, že právě fakt, že vyrůstala mezi muži, formoval její drsnou povahu. Současný autor František Lev líčí ve svém románu Krvavý Karlštejn mladou Kateřinu jako dívku atletické postavy, která se oblékala i chovala jako muž. Podle něj také byla znásilněna jakýmsi vlivným šlechticem, který kvůli svému postavení nikdy nebyl potrestán. Kateřina se pak rozhodla vzít spravedlnost do svých rukou a na svých děvečkách se pomstila celému světu. Jak to bylo ve skutečnosti si však můžeme jen domýšlet…

text a foto: Michaela „Mysha“ Košťálová
foto: Euroyales, Picasa pod licencí Creative Commons



Komentáře k článku Hradní vražedkyně: Skvrny v dějinách Čachtic a Karlštejna (9)

  1. sabina petrikova dnes ráno Odpovědět »
    Moc pekna tedy neni
  2. diana štastná dnes ráno Odpovědět »
    nechutné
  3. Luděk Kment dnes ráno Odpovědět »
    Obrázek je vybrán špatně! na obrázku údajné č.paní máte Agnolo di Cosimo named Bronzino, Portrait of Lucrezia Panciatichi, 1540, Oil on board, 101 x 82.8 cm, Galleria degli Uffizi, Florence.
  4. Luděk Kment dnes ráno Odpovědět »
    Jak k tomu chudák Lukrecia přijde když ji tu vydáváte za komtesu Bathory!!!! :-))))
  5. Bohunka dnes ráno Odpovědět »
    Proboha proč je k článku uveden obraz "Portrait of Lucrezia Panciatichi"?
  6. Vladimír Liška dnes ráno Odpovědět »
    Panská zvůle po zajících skáče - platí to dodnes.
  7. Martina dnes ráno Odpovědět »
    Pokud vím tak Kateřina vraždila za svého pobytu na tvrzi v Pičíně která patřila v té době Bechyňům z Lažan a kde bydlela po svatbě bez svého manžela který byl purkrabím na Karlštejně.
  8. Luděk Kment dnes ráno Odpovědět »
    Tady zřejmě zase vyhrává mystifikace jelikož jsme před nedávnem upozornily že na obraze je Lukrecia a ne čachtická paní a autor tuto věc neuznal ¨jedná se o mystifikátora a proto bych radil obrátit se na jiné zdroje ...Autor tohoto článku je jen internetový šmudla co vykrádá články ostatních a dělá se tak zajímavý :-) http://en.wikipedia.org/wiki/Portrait_of_Lucrezia_Panciatichi
  9. cvok dnes ráno Odpovědět »
    encule



Zde je místo pro Vaši reklamu. V případě zájmu, mailujte.