Na světě jsou místa, která jsou krásná a přece tam nikdo nejezdí. Jsou tam totiž války a nepokoje, číhá tam nebezpečí. Za jeden z takových krajů je považován Kašmír, území rozervané mezi Pákistánem a Indií.

Nebudeme přehánět, když prohlásíme, že Kašmír patří k nejúžasnějším místům na Zeměkouli. Pyšní se úchvatnými horami – vyprahlé štíty narůžovělé barvy střídají zalesněné kopce, nad nimiž se takřka neustále vznáší romantická mlha. Žijí tam ohrožená zvířata, kvetou vzácné rostliny a bydlí pohostinní lidé. Některá tamní města jsou naprosto úchvatná: třeba Šrínagar, jehož část je vystavěná na hladině jezera Dál, tak to tu vypadá skoro jako v Benátkách. Šrínagar má však oproti italské metropoli výhodu: obklopují ho krásné vysoké hory.

Kamenem úrazu je v Kašmíru náboženství. Toto území leží v Indii, která je převážně hinduistická, nicméně v Kašmíru jsou lidé hlavně muslimové. Pákistán touží po připojení Kašmíru ke své zemi a místní extrémisté za to bojují nevybíravými způsoby. Výsledkem jsou nekonečně se táhnoucí nepokoje, kvůli kterým se většina turistů do Kašmíru bojí. Je to škoda. Jsou tu sice policejní a armádní hlídky a když jedete autobusem, na každém rohu se musíte zapsat v kontrolní stanici, ale budete-li dávat pozor a informujete se o situaci v oblasti dopředu, nic by vám hrozit nemělo. Mimochodem, příjemným důsledkem strachu cestovatelů je fakt, že zdejší hotely jsou až směšně levné.

Trocha historie

Kašmír je osídlen od neolitu, byl součástí říše Maurjů, Šaků, Kušánů i Guptovců. Jeho centrem je Šrínagar, dávná křižovatka karavanních cest mezi přední, střední a jižní Asií. Od roku 1345 je Kašmír muslimský, v 15. století byl připojen k říši Mughalů, kteří ho jako první titulovali „rájem na zemi“. Dodnes se tato „přezdívka“ používá a zdobí nejeden leták cestovní agentury, nabízející výlety do Šrínagaru.

V roce 1757 se stal Kašmír součástí Afghánistánu a v první polovině následujícího století byl připojen ke státu siků. Od roku 1849 byl Kašmír knížectvím pod britskou kontrolou, které po rozdělení Indie usilovalo o samostatnost. Když však bylo území napadeno Pákistánem, maháradža jej připojil k Indii s nadějí, že vpád pomůže odrazit. Den na to se ve Šrínagaru objevili první indičtí vojáci. Boje byly zastaveny za přispění OSN na linii příměří, která je dosud faktickou hranicí. Konflikt však pokračuje nadále a definitivně jej nevyřešila ani dohoda v Simle z roku 1972. Dobrým příkladem je například Kargilská válka, která se na pár měsíců rozhořela v Kargilu, když separatistické militantní skupiny vnikly na indické území.