Podmořský svět jako z National Geographic, tajemné mumie, báječné
poklady ukryté v hrobech faraónů, pyramidy a v neposlední řadě
prosluněné pláže obehnané hotely – to jsou důvody, proč se z Egypta
stala jedna z nejprofláknutějších turistických destinací
posledních let.
Nejen pobřežní města, ale i historickým kouzlem opředená Káhira, se
v poslední době stávají cílem zahraničních turistů. Vzpomeňme na
kvanta nabídek cestovních kanceláří, která si vyžadovala naši pozornost
minulé léto! Slunce, pláže, moře, navíc narozdíl od „běžných“
zájezdů – nepopsatelná krása ukrytá pod vodní hladinou. A to jsme
ještě nemluvili o starověkých památkách… zkrátka Egypt má něco do
sebe! A to NĚCO se dá díky ideálnímu dovolenkovému podnebí vychutnávat
takřka po celý rok.
Káhira – pestrá směsice
Káhira. Hlavní město Egypta, Um al dunya – matka světa. Moderní
centrum, paláce s tisíciletou historií. Čtrnáctimilionová metropole
s kostely, minarety, muzei, trhy a zahradami. Největší město Afriky,
duchovní centrum celého arabského světa. V kontrastu s historickými
památkami a moderním centrem s luxusními hotely, drahými butiky či
novostavbami, připomínajícími americká města, stojí káhirský život
všedních dní. Ulice jsou nacpané k prasknutí a mezi auty si prorážejí
cestu povozy tažené osly. Chodec, přecházející vozovku, tady takřka
provozuje adrenalinový sport. Jiný kraj, jiný mrav. A Káhira ponouká
k mnoha způsobům, jak se na místní Egypťany dívat. Ať už
prostřednictvím dech beroucích staveb nebo večeří v obyčejném butiku,
kde se mluví výhradně arabsky.

Střed Káhiry zaujímá dopravní uzel metra a autobusových linek. Hlavní
náměstí se nazývá Majdán at Tahír, vychází z něj několik ulic a
obklopuje ho řada zajímavých staveb. Mrakodrap Magamma skrývá radnici
z doby prezidenta Násira, bílá vila bývalé ministerstvo zahraničí.
Nechybí luxusně zařízený hotel Nile Hilton.
Muzea, mumie a poklad
Pokud se vydáváte za kulturou, nenechte si ujít budovu Egyptského muzea.
Egypt je milovníky historie navštěvován již odedávna – pyramidy a
maják v Alexandrii patří mezi tradiční „oficiální“ divy světa.
Neprávem se podobnému uznání netěší právě expozice zdejšího muzea.
Pokud budete chtít vidět všechno, jede den vám stačit nebude. K vidění
jsou mumie slavných králů, poklad z Tutanchamónova hrobu, sochy egyptských
králů v životní velikosti, pohlednice, sarkofágy, papyry
s náboženskými texty, rituální nosítka nebo třeba zlatá maska, která
pokrývala hlavu královské mumie ve zlaté rakvi.

Za návštěvu stojí i další muzea: Koptské muzeum s koptskými
uměleckými poklady a římským hradištěm se nachází, jak jinak,
v Koptské čtvrti. K ní přiléhá nejstarší městské arabské
sídliště s mešitou z roku 641 – Fustát. Pokud nemáte uměleckých
předmětů pořád dost, dalších osmdesát tisíc jich můžete shlédnout
v Muzeu islámského umění. Výrobky z Egypta, Turecka a Persie,
zahrnující také stojany s texty z koránu, přibližují vnitřní
vybavení islámských staveb. Vojenské muzeum zas nabízí srovnání zbraní
z dob faraónů až po poslední válku na Blízkém východě.
Stovka pyramid
V Egyptě se nachází sto osm pyramid, avšak toto číslo nemůžeme
považovat za konečné. Stav jednotlivých staveb se velmi liší: některé
jsou polorozbořené, z jiných byly nalezeny jen základní kameny. Kvádry
z pyramid se občas používaly ke stavbě nových budov, což jejich
vzezření také dvakrát nepomohlo.
Význam slova „pyramida“ je sporný. Příznivci řeckého slova
„pyr“, tedy „oheň“, poukazují na pyramidový tvar, špičku.
Oponentům více vyhovuje „pyra“, v překladu „hrob“ nebo „pohřební
hranice“. Nyní od Egypťana neuslyšíte jiné označení než
„al-háram“. Zajímavé bylo zjišťovat, kolik Arabů si dnes ještě
pamatuje prastaré označení „mr“ – moc jich nenajdete.
Nejpodivnější „Div“?
Pyramidy v Gíze jsou jedním ze sedmi divů světa. Byly vystavěné
v letech 2 700 až 2 560 před naším letopočtem. Úkolem každého turisty
je vstoupit do nitra nejstarší a největší Cheopsovy pyramidy. Bohužel,
pokusy o výstup na pyramidy jsou úředně zakázány. Těžko říct, jestli
spíš kvůli bezpečnosti „horolezců“ nebo za účelem ochránění
památky. Další dvě pyramidy poblíž nesou jména Rachel a Menkaures. Za
zmínku ještě stojí Muzeum sluneční bárky, v němž se nachází jediná
dochovaná „pohřební“ loď tohoto druhu, a světoznámá sfinga. Bytost
s lidskou hlavou a lvím tělem je vytvořena z jediného kusu kamene.
Pyramidové pole pokračuje na jih od Gízy. Jeho nejvýznamnější částí
je Sakkára, sedm kilometrů dlouhé královské pohřebiště. Kromě pyramid
zde můžete shlédnout mastaby – hrobky zvláštního typu, jejichž
půdorysem je čtverec nebo obdélník.
Zlom v egyptské architektuře dokumentuje Džoserova stupňovitá pyramida.
Staří Egypťané na ni poprvé použili vápenec. Z faraona, který ji nechal
vystavět, byly nalezeny jen fragmenty kostí a pokožky, takže vědci
spekulují, jestli se vůbec v případě mumie jedná o něho samotného. Na
dně šachet pod pyramidou se našlo čtyřicet tisíc vzácných kamenných
nádob z břidlice, vápence, alabastru a dioritu.
Kouzlo starých Théb
Do světa faraónů, jejich zvyků a symbolů, nahlédneme ještě jednou
v Luxoru – dál na jih podél Nilu. V době starých Théb hrála tato
řeka důležitou roli nejen díky zavlažování. Stala se totiž pomyslnou
hranicí mezi životem a smrtí: její břehy byly příznačně nazvány Město
mrtvých a Město živých. Pohřbívalo se tam, kam zapadalo slunce. Byl to
tedy západní břeh Nilu, který představoval Město mrtvých.
První civilizace se v místech dnešního Luxoru objevila před 6 000
lety. V 7. století před Kristem bylo město vypleněno Asyřany a již se
nevzpamatovalo. Ze starověkého věhlasu dodnes zbyly mohutné chrámové
stavby, přitahující turisty. Nedávná historie Údolí králů je však
tragická. V roce 1997 zde bylo v jedné z hrobek zabito osmapadesát
zahraničních cestovatelů. Trvalo to dva roky, než se atraktivní lokalita
zbavila pověsti nebezpečného místa. V současnosti jsou chrámy a památky
střeženy místní policií.
Vážit cestu až do Údolí králů se rozhodně vyplatí. Snad nikde jinde
na světě člověk tak jasně nepocítí nekonečnou sílu nekonečného času.
Pyramidy jsou navíc zahalen rouškou tajemství, což každou romantickou duši
přitahuje jako mouchu na lep. Je skutečně možné, že je vybudovali lidé?
A že se jejich proporce shodují s proporcemi pyramid v Mexiku? Až budete
koukat směrem k vršku jedné z mohutných pyramid, jistě vás napadne to
samé, co napadlo mě: Lidé se bojí Času. A čas se bojí pyramid.
Pestrobarevný mořský svět
Z historických oblastí kolem Nilu se dostáváme k moři, centru
moderního turismu. Konkrétně do letovisek při Hurghadě a Sharm-el-Sheiku.
Jedno z měst leží přímo na Sinajském poloostrově, druhé od něho nemá
daleko. A čím že se tato poušť, pokrytá vápencovými a pískovcovými
planinami, stala nezapomenutelnou? Vzpomeňme na bibli! V druhé knize
Mojžíšově se dočteme, že právě tudy odcházeli Izraelci z Egypta
(exodus). S Mojžíšovou horou je ztotožňována hora Sinaj (2 285 m
n. m.).
Rudé moře, záliv Indického oceánu, si oblíbili potápěči z celého
světa. Pod vodní hladinou, ve skalách posetých korály, se odehrávají
scenérie jako z módní přehlídky Přírody. Jen si dejte pozor na
opuštěné zátoky, mohli byste narazit na jednu z četných min.
Proč se Rudé moře nazývá Rudé? Odpovědí by mohl být výskyt řasy
Trichodesmium erythraeum, která barví vodu na červeno. Nebo se vám více
zamlouvá staré egyptské vysvětlení, a to, že voda sousedí s pouští,
pustinou – Rudou zemí…? Ať už je to jakkoli, zdejší moře stojí za to
okusit. Dobrodruhové si přijdou na své při cestách v ozbrojených
konvojích, objevování zdejší pouštní krajiny či výpravách na
velbloudech. Příznivcům klidného odpočinku budou vyhovovat luxusní hotely,
dlouhé písečné pláže, korálové mělčiny či třeba golfová hřiště.
Ti mladší se navíc mohou věnovat vodním sportům, paraglidingu nebo
windsurfingu. Egypt si tak jako tak užijete!
Komentáře k článku Egypt – země faraónů
Buďte první, kdo přispěje do diskuze!